Ochrana dětí před násilím v kontextu partnerského a domácího násilí a při rozhodování o péči a styku s rodiči, s ohledem na mezinárodní normativní rámec, se zvláštním důrazem na Istanbulskou úmluvu Rady Evropy.

WAVE: Vídeň, rok 2022: Ve své zprávě WAVE informuje, že propojení násilí na dětech a násilí na ženách v kontextu domácího násilí, dopady partnerského násilí na děti a otázky péče a styku s dítětem představují zásadní téma, které v posledních letech získává stále větší pozornost — na národní, evropské i širší mezinárodní úrovni.

Ve svém dokumentu se organizace zabývá ochranou dětí před násilím v kontextu násilí na ženách a domácího násilí, se zvláštním důrazem na otázky týkající se péče, styku s dítětem a souvisejících soudních řízení.

Dokument poskytuje základní přehled klíčových mezinárodních norem a standardů týkajících se domácího a partnerského násilí a práv dětí v oblasti péče a styku — včetně Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a Úmluvy o právech dítěte.

Dokument se dále podrobněji zabývá obsahem a implementací příslušných ustanovení Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulské úmluvy) a jejich uplatňováním ve státech, které ji ratifikovaly.

Základním podkladem pro tuto analýzu je hodnotící zpráva Výboru GREVIO, konkrétně průběžná horizontální revize úvodních hodnotících zpráv GREVIO (Mid-term Review). Tato revize zahrnuje 20 zemí, pro které byly do prosince 2020 zveřejněny úvodní zprávy. Od té doby byly publikovány další tři národní zprávy, které byly do analýzy rovněž zahrnuty.

Dokument se zaměřuje především na článek 31 Istanbulské úmluvy, který se výslovně věnuje otázkám péče a styku s dítětem. Okrajově se věnuje i dalším ustanovením úmluvy, která se týkají dětí nebo mají zvláštní význam pro jejich ochranu před násilím v kontextu péče a styku.

První odstavec článku 31 stanovuje, že orgány musí při rozhodování o péči a styku s dítětem zohlednit případy všech forem násilí, které spadají do působnosti Úmluvy. Na základě tohoto článku je třeba brát v úvahu nejen násilí páchané přímo na dítěti, ale také "násilí vůči pečující osobě, která se násilí sama nedopouští", a to "při rozhodování o péči, rozsahu styku či kontaktu".

Z toho vyplývá, že násilný manžel nemůže získat právo na péči nebo styk s dítětem jen na základě tvrzení, že "nikdy nic neudělal dítěti, jen bil svou ženu". Svědectví dítěte o násilí a dopad takového násilí na rodiče nebo blízkou pečující osobu představuje formu násilí na dítěti a ohrožení jeho duševní pohody.

https://wave-network.org/wp-content/uploads/WAVE_Child-Custody-and-Visitation-rights.pdf